TECHNICKÉ PARAMETRY BRDM-2:

Svařovaná korba je podstatně větší než u BRDM-1, je charakteristická svými ostrými úhly, především na přední části vozidla. Tam se také nachází prostor osádky. Motorový prostor tak byl oproti BRDM-1 přesunut do zadní části. Tvar podvozkové části je přizpůsoben pro co nejsnadnější pohyb stroje ve vodě, čemuž napomáhá i rozměrný vlnolam na spodní přední straně.

Čtyřčlenná posádka (řidič, velitel a dva střelci) do vozidla vstupuje přes dva polokruhové poklopy umístěné na střeše korby přímo nad předním párem kol. Výhled z vozidla zajišťují dvě rozměrná okna s neprůstřelnými skly, která je jestě možné zakrýt pancéřovými poklopy. V těchto případech pak posádka využívá k výhledu množství periskopů. Vozidlo je dále vybaveno ochranou proti zbraním hromadného ničení, navijákem pro vyprošťování, či přístroji pro noční vidění.

BRDM-2 má dvounápravový podvozek s pohonem na všechna čtyři kola. Součástí je i systém centrálního huštění pneumatik. Mezi nápravami nechybí ani čtveřice pomocných kol, která se vyskytla už u BRDM-1. Jejich účelem je zlepšit průchodivost stroje v těžším terénu.

Vozidlo je poháněno benzinovým motorem GAZ-41 o výkonu 140 koňských sil. Na silnici BRDM-2 dosahuje rychlosti až 95 km/h. Dojezd je kolem 750 km. Vozidlo je plně obojživelné a jeho pohyb ve vodě zajišťuje jednoduchý vodomet na zadní straně korby. Tam je ještě chráněn pancéřovým krytem, který se otvírá současně s vlnolamem vpředu. Maximální rychlost ve vodě činí zhruba 10 km/h.

Výzbroj zahrnuje jeden 14,5mm kulomet KPVT a s ním spřažený 7,62mm kulomet PKT po jeho pravé straně. Oba jsou nainstalovány v malé střelecké věžičce, původem z obrněného vozidla BTR-60, umístěné na střeše korby.

HISTORIE:

Brzy po svém zavedení začal BRDM-2 nahrazovat ve stavu Sovětské Armády svého předchůdce. Vůz a jeho varianty se staly velmi rozšířenými jak v armádách "Varšavského Paktu", včetně ČSLA, tak v zemích "třetího světa". V případě Československé Lidové Armády byl apříklad k chemickým útvarům dodán BRDM-2rch, který zde nahradil starší typy OT-65CH, OT-65CHV a GAZ-69ch. První dva kusy byly u ČSLA zavedeny v roce 1975. Celkem se počítalo s dovozem až 540 kusů. V roce 1978 byly také pořízeny čtyři kusy Strela-1M (SA-9 Gaskin) a několik kusů BRDM-2 s protitankovým kompletem "Malyutka".

Jak již bylo řečeno, BRDM-2 a jeho varianty se staly velmi rozšířenými, takže ani o bojové nasazení nebyla nouze. Ve velkém počtu byl BRDM-2 nasazen například Egyptem v "Yom Kippurské" válce v roce 1973. Ještě dnes je BRDM-2 velmi rozšířen v bezpočtu zemí světa. Například v Rusku je v aktivní službě přes 2000 kusů (*rok 2006). A stále je nasazován do bojových akcí jako třeba v Iráku polskou a ukrajinskou armádou.

VARIANTY BRDM-2:

BRDM-2U - Velitelská varianta. Vozidlo není vybaveno střeleckou věžičkou, naopak byla rozšířena radiová výbava, přibyly dvě antény a malý generátor.

BRDM-2Rkh / BRDM-2rch - Verze pro radiačně-chemický průzkum. Ve střelecké věžičce je jako primární zbraň použit jen 7,62mm kulomet PKT. Specializované vybavení vozidla zahrnuje například chemický průkazník CHP-71, intenzimetr IT-65 či automatický signalizátor otravných látek GSP-11, popřípadě GSA-12. Na bocích zadní části korby jsou umístěny obvykle dva zásobníky pro vytyčovací praporky. Ty slouží k vytyčovaní zamořeného území. Vozidlo má tříčlennou posádku.

BRDM-2Rkhb - Verze pro radiačně-biologický průzkum.

BRDM-2VR - Modernizace Armády České Republiky. Dělí se na dva základní podtypy:

LOT-B - Bojová verze. Rozsáhlá modernizace zahrnuje instalaci nového vznětového motoru, nové převodové ústrojí, modernější přístrojové vybavení, starou střeleckou věžičku nahradil nový bezosádkový věžový komplet s 12,7mm kulometem NSVT a spřaženým kulometem PKT ráže 7,62mm. Velkých změn doznala i korba, která byla upravena pro schopnost přepravy až šesti osob. Na jejích bocích pak přibyly boční výstupní dvířka. Dvojici malých oken v přední části vozu pak nahradila rozměrná okna z balisticky odolného materiálu.

LOT-V - Velitelská verze. Od bojové verze se liší čtyřčlennou posádkou, automatickým protipožárním systémem, bezosádkový dálkově ovládaný věžový komplet byl také doplněn laserovým dálkoměrem, nebo byla rozšířena radiová výbava.

9P122 / BRDM-2 AT-3 Sagger - Protitanková varianta s raketovým systémem 9K14 "Maljutka" (Malyutka) či 9K14M "Maljutka-M" vyzbrojené raketami 9M14, respektive 9M14M. V odpalovacím zařízení 9P122 umístěném na střeše korby místo střelecké věžičky, může být uloženo až šest střel, dalších šest může být převáženo v interiéru vozu. Odpalovací zařízení se skrývá pod vysunovacím pancéřovým krytem. Střílna je na místě velitele vozu. V pravé přední části na místě pravého okna se pak nachází malá vežička zaměřovače.

9P133 / BRDM-2 AT-3 Sagger - Protitanková verze s odpalovacím zařízením 9P133 rovněž vybavené raketovým systémem 9K14 "Maljutka" či 9K14M "Maljutka-M". Oproti verzi 9P122 však nemá 9P133 ve své výbavě naviják. Také tvar věžičky zaměřovače v přední části vozu je odlišný. Na vozidlo se rovněž vrátilo pravé okno, byť ve znatelně užším provedení než bylo to původní u originálního BRDM-2.

9P137 / BRDM-2 AT-2 Swatter - Protitanková verze s raketovým systémem 9K8 "Falanga-PV" ("Fleyta"). Vozidlo má dvoučlenou posádku a v zásobě celkem šest střel 9M17P (SACLOS), z toho pět je uloženo přímo v odpalovacím zařízení.

9P148 / BRDM-2 AT-5 Spandrel - Protitanková varianta s odpalovacím zařízením 9P148 a raketovým systémem 9K111-1 "Konkurs" vyzbrojeného řízenými střelami 9M113. V odpalovacím zařízení je možné umístit pět střel a dalších dvacet je uloženo ve vozidle. Kromě raket 9K111-1 je stroj schopný odpalovat i střely 9K111 "Fagot". Do výzbroje bylo vozidlo přijato v roce 1974. Veřejnosti bylo poprvé představeno v roce 1977.

9P124 / BRDM-2 AT-2 Swater - Protitanková verze s raketovým systémem 2K8 "Falanga". V odpalovacím zařízení je místo pro čtyři střely 9M17.

9K31 Strela-1 / SA-9 Gaskin - Protiletadlová varianta. Vozidlo je vybaveno čtyřmi raketovými kontejnery, každý pro jednu střelu 9M31. Celý komplet je umístěn na střeše korby, na místě střelecké věžičky. Posádka je tříčlenná. Cíl zaměřuje operátor, sedící přímo pod odpalovacím systémem. K disozici má pouze optický zaměřovač, takže za snížené viditelnosti je použití nemožné. V zásobě může vozidlo ještě přepravovat další dva kusy raket. Výškový dosah střel je 3500 m, dálkový dosah činí 800 až 4200 m. Do výzbroje Sovětské Armády byl SA-9 zaveden v roce 1968.

Čtyři kusy tohoto stroje (konkrétně podtyp Strela-1M) byly v roce 1978 prodány také do ČSLA. Další nákup se však neuskutečnil, neboť si armáda pořídila modernější komplet 9K35M Strela 10M (SA-13 Gopher).

BRDM-ASRAD - Polská modernizace protiletadlové verze. Bylo při ní využito komponentů německého protiletadlového kompletu ASRAD (exportní verze systému LeFlaSys). Součástí systému je palebné vozidlo a velitelské vozidlo s radiolokátorem.

BRDM-2M96 "Szakal" - Polská modernizace BRDM-2. Stará pohonná jednotka byla nahrazena motorem IVECO aifo 8040SRC, byl zvětšen bojový prostor pro osádku, byla nainstalována nová klimatizace, nové spojovací prostředky, přibyl nový kombinovaný zaměřovač, několik schránek a držadel pro vybavení a no bocích korby přibyla výstupní dvířka.

BRDM-2B "Zbik" - Další polská modernizace, tentokrat originálního BRDM-2. Došlo k instalaci nové pohonné jednotky Iveco o výkonu 165 koňských sil a nové střelecké věže s 12,7mm kulometem NSV a spřaženým 7,62mm kulometem PKT. Výzbroj vozidla byla pak doplněna o odpalovací zařízení 9P135 s protitankovou řízenou střelu "Konkurs". Přibyly také zadýmovací granáty, boční výstupní dvířka či nové pozorovací přístroje. Stejně jako česká modernizace se pak děla na dva základní podtypy a to na Model 97 (Zbik-B) - bojová verze a na Model 98 (Zbik-A) - velitelská verze.

V ozbrojených silách se začala od roku 1966 objevovat náhrada za BRDM-1 nový typ a to BRDM-2. Vozidlo mělo oproti původnímu silnější motor, lepší výzbroj a zcela krytou korbu a dokázalo odolat zbraněním hromadného ničení. Osádka je chráněna filtračním a ventilačním zařízením s kolektivním filtrem FPT-100M, výzbroj tvoří lafetovaný kulomet PKT ráže 7,62 mm, se zásobou 2000 nábojů, k dekontaminaci sloužila odmořovací souprava DK-4B (SSSR), která byla nahrazena odmořovací soupravou OS-3 (ČSSR), terronavigační zařízení TNA-3, pro maskování je va výbavě 6 ks ručních dýmových granátů RDG-2, k odběru vzorků slouží souprava k odběru vzorků KPO-1, pro zjišťování meteo prvků je určena meteorologická souprava MK-3. Pro jízdu v noci má řidič přístroj TPKU-2B a velitel TKN-1S.